Čeština: Skladba slov

jednotlivý morfém slova, který nese základní význam
nelze ho dále členit na menší významové jednotky
tvorba nových slov, příp. modifikace původního významu:
- předpona + kořen
- kořen + přípona
- kořen + kořen

Vykřikovat

nejmenší vydělitelná část slova, která je nositelem věcného nebo gramatického významu
druhy
- předpona (afix, prefix)
- vpona (afix, infix)
- přípona (afix, sufix)
- koncovka (afix, sufix)
- kořen slova
podle funkce ve slově
- lexikální (věcný) morfém
- gramatický (mluvnický) morfém
- spojovací morfém

strojopisný

stroj~ – lexikální morfém podílející se na základním významu tohoto slova (kořen slova)
~o~ – spojovací morfém, který spojuje části složeniny (vpona)
~pis~ – druhý kořen tohoto slova odvozený od slovesa psát
~n~ – odvozovací (derivační, slovotvorný) lexikální morfém, který pozměňuje původní význam slova, realizovaný jako přípona (zde převádí podstatné jméno na přídavné jméno)
~ý – flektivní (ohýbací) gramatický morfém, který určuje vztah slova k jiným větným členům, realizovaný jako koncovka (zde vyjadřuje první pád jednotného čísla mužského rodu)

základní jednotka slovní zásoby jazyka
množina všech tvarů určitého slova nebo slovního spojení
reprezentativní tvar slova, uváděný ve slovnících, se nazývá lemma
Každý lexém je složen z jednoho nebo více morfémů (kořen, předpona, přípona, koncovka atd.).

lemma: pes
podoby: pes, psa, psu, psovi, psem, psi, psů, psům, psy, psech

část slova, která se v různých tvarech téhož slova (u flektivních slovních druhů) nemění.
bývá totožná s kořenem
sestává z kořene, případně též jedné nebo více předpon (prefixů) či přípon (sufixů).
Při ohýbání slov (skloňování a časování) však v některých jazycích může dojít i ke změně tvaru kmene.